PRAVIDELNÉ AFRO DANCEHALL LEKCE s Raduš

Zvu vás všechny na své pravidelné lekce african dances a dancehallu!



Přijďte si zatrsat každé ÚTERÝ ve 20.30 a každý ČTVRTEK v 19.30 do Fitcentra Na Tribuně v Olomouci!

Těším se na vás!

Peace,
         Raduš

Výleteček za dancehallem do Ostrava city

 

Jak lépe zahájit nový měsíc únor než tancem? No, báječnější způsob pro milovníka dancehallu neexistuje, samozřejmě.

První únorovou sobotu jsem se vydala již v brzkých ranních hodinách autobusem do svého "druhého" domova. Do Ostravy. Byl nádherný slunečný den. Nebe bylo blankytně modré, sluníčko svítilo a celkově počasí připomínalo spíše začínající jaro než prostředek zimy. Dobrá nálada byla tudíž zaručena!

Z autobusového nádraží jsem stihla dřívější tramvaj, v což jsem ani nedoufala, a směřovala jsem na Mírové náměstí, blízko kterého sídlí taneční studio RootsCompany.

Když jsem dorazila na místo, vystoupila jsem z tramvaje a rozhlédla se. Hlavou mi prolétla myšlenka, že jsem tady nebyla snad tři roky. Takovou dobu! Neuvěřitelné. Kdysi dávno, ještě v období, kdy jsem bydlela doma a chodila na gympl, jsem v Ostravě trávila skoro každý víkend na různých workshopech, akcích, battlech... V RootsCompany jsem absolvovala snad všecky workshopy v té době, co vůbec pořádali. Začínala jsem tam pořádněji tancovat, poznala jsem spoustu úžasných lidí, jezdila k nim i na letní taneční školu (tam jsem byla myslím dokonce pětkrát, pokud se nemýlím). No, prostě je to taková moje druhá rodina, taneční rodina. Beru je tak :) .

Táááámhle je RootsCompany studio :D

Po sentimentální chvilce ( :D ) jsem vykročila směrem k tanečnímu studiu. Těšila jsem se, jak všecky zas uvidím a jak si společně trsnem. K mému překvapení i k překvapení organizátorky workshopu byla účast poměrně nízká. To nám ovšem nezkazilo náladu a neodradilo nás to od úmyslu pořádně si workshop užít i v menším počtu lidí.

První lekce byla spíše zaměřená na osvojení si nejrůznějších dancehallových kroků, které byly propojeny do menší taneční routine. Tancovali jsme ji na různé songy, abychom dokázali kroky zatancovat s různým feelingem podle naladěného songu. Jeden song byl spíše jemnější, další veselejší a poslední hodně rázný, tvrdší až bojový.

V další lekci nás May učila chorošku, kterou dala dohromady na supr song. Všichni jsme makali, usmívali se a moc nás to bavilo.

Celý výlet jsem si moc užila, hezky si zatrsala, poklábosila s May a vyhřála se pěkně na sluníčku (to když jsem čekala na vlak na Svinově). Příště doufám, že dorazí mnohem více lidí a podpoří tak dancehall ;)

Peace,
          Raduš

Můj první taneční konkurz

Sliby se mají plnit, nejen o Vánocích :)

Jak jsem vám slíbila v minulém příspěvku, popovídám vám svůj krátký příběh, jak jsem byla pozvána na konkurz na lektora v taneční škole.


Na konci prosince 2013 jsem rozesílala nabídky svých tanečních lekcí na různá místa. Nedávno se mi na základě toho ozvali z Taneční školy Coufalovi, zda bych neměla zájem se zúčastnit konkurzu na lektora v jejich škole. Neváhala jsem ani vteřinu a svou účast jsem ihned potvrdila.

Minulou neděli 26. ledna se konal konkurz. Dostavila jsem se ve smluvenou hodinu do sálu zmíněné školy. Byla jsem první účastnicí. Přivítala mě velmi milá slečna a pobídla mě, abych si odložila věci, převlékla se a dodala hudbu pro praktickou ukázku. S sebou jsem měla svou mp3 a pro jistotu i hudbu na CD. Jak se vzápětí ukázalo, dobře jsem udělala, že jsem si ta cédéčka s sebou vzala. Nebylo totiž mp3 k čemu připojit, tudíž bych byla bez hudby, což by pak ztratilo na celkovém dojmu.

Po odevzdání hudby jsem se odebrala do šatny, abych se převlékla do svých oblíbených černých legín, červeného trička a svých šťastných tenisek. Byla jsem docela nervózní, ale říkala jsem si, že to přece zvládnu, o nic nejde, nějaké zkušenosti s učením mám, nadšení mi nechybí a pohovorů jsem dělala už spoustu.

Vešla jsem do velkého studeného sálu, podobnému tanečnímu sálu ze Step up ( :D ). Vlevo u okna stál stoleček, u kterého seděla milá paní, která mě pobídla, abych se k ní připojila. Sedla jsem si naproti ní a čekala, co bude. Paní se na mě hezky usmívala a přitom si pročítala můj životopis. Jakmile dorazila slečna, která mě původně vítala, a sedla si k nám, pohovor mohl začít.

Musím říct, že to bylo velmi příjemné povídání o tom, co jsem kde už učila, jak jsem začala tancovat, co mě k nim přivádí a proč bych chtěla zrovna u nich učit své lekce. Odpovídala jsem upřímně, jak je mým zvykem, a bylo znát, že jsem dámám celkem sympatická.

Po krátkém povídání mě vyzvaly k praktické ukázce a pozvaly dovnitř tři figuranty. Byli to dva hoši a jedna slečna; zřejmě tanečníci místní školy. Nutno poznamenat, že škola se věnuje latinskoamerickým tancům, v žádném případě me stylům, kterým já, tudíž to pro ně byla opravdová novinka. Chtěly, abych jim ukázala african dances. Založila jsem cédéčko do přístroje, naladila svižné songy a pustila jsem se do tance. Byla to opravdu sranda, minimálně já jsem se fakt bavila. Figuranti byli trošičku zkoprnělí, ale ke konci už se mi je povedlo rozhýbat a přimět je k uvolněnějším pohybům. Naučila jsem je kratičkou vazbičku složenou ze základních pohybů, kterou jsem dala dohromady na místě, nic složitého, avšak pro ně nezvyklého.

Dámy byly s lekcí spokojené. Když jsem se zmínila, že bych se tím ráda živila, vřele mě podpořily a vštěpovaly mi, abych se rozhodně nevzdávala a abych překonávala budoucí nelehké překážky a nenechala se vykolejit a odradit. To mě opravdu potěšilo a povzdbudilo.

Celkově to byl moc zajímavý zážitek. Všichni byli moc milí, vstřícní a komunikativní, líbilo se jim, co jsem tancovala, a to mě opravdu moc těší. Zda u nich povedu nějaké kurzy, to je ve hvězdách, nějaký příslib se uskutečnil, ale zda se stane pravdou, to ukáže až čas. Nicméně jsem za každou zkušenost ráda, protože každá událost, která se stane, je jen dalším krůčkem k plnění mého snu a dodává mi sílu a poučení pro příště.

Peace,
      Raduš :)